Aquaponeasy: Akvaponická farma velkého rozsahu ve Francii

Nasytit svět vyčerpává planetu

Sladká voda už dnes chybí

Každý třetí Evropan se každý rok potýká s nedostatkem vody, a to na kontinentu, který se otepluje nejrychleji na světě.

70 % světových odběrů sladké vody jde do zemědělství a velká část se vrací znečištěná nebo zasolená,
tedy nepoužitelná.

Zdroje: Evropská agentura pro životní prostředí · Copernicus · FAO

Půdy se znehodnocují

1/3 půd na planetě je znehodnocena pesticidy, ztrátou organické hmoty a vysycháním.

Zdroj: FAO

Moře se vyprazdňují

38 % rybích populací je nadměrně lovených a chov, který měl tento tlak snížit, silně zatěžuje prostředí a znečišťuje oceány.

Zdroj: FAO, zpráva SOFIA 2026

Začíná to tady

Naši pilotní farmu budujeme ve Vic-sur-Seille
v departementu Moselle, na
severovýchodě Francie.

Do projektu se stále můžete zapojit!

Naše investiční kolo stále probíhá,
vstoupit do kapitálu je možné.
Stavba by měla začít začátkem roku 2027.

Zapojit se do projektu→

V Aquaponeasy
přecházíme k činům!

Jak funguje akvaponie?

1.Ryby jsou krmeny

Ryby jsou krmeny několikrát denně krmivem přizpůsobeným akvaponii a pěstování v uzavřeném okruhu. Jejich výkaly obohacují vodu o amoniak. Místo abychom tuto vodu vypouštěli do přírody nebo do kanalizace, ponecháváme si ji a dáváme jí druhý život.

2.Voda se filtruje

Bubnový filtr nejprve zachytí pevné částice. Poté se úlohy ujímá biofiltr, v němž žijí nejcennější bakterie celého systému. Tyto bakterie přeměňují amoniak na dusičnany, živinu, kterou dokážou přijímat kořeny rostlin. Ošetření ultrafialovým zářením zabezpečí vodu před jejím návratem do nádrží.

3.Rostliny čistí vodu

Kořeny odebírají dusičnany, živiny a vodu, které rostliny potřebují k růstu. Na konci linky získáváme čistou vodu, jež se vrací do nádrží. Díky tomu se 95 % vody z chovu ryb recykluje, bez jakéhokoli vypouštění do přírody.

Nic nepřijde nazmar, všechno živí.

Tento princip není nijak nový. Aztékové pěstovali již na chinampas, plovoucích zahradách mexických jezer, a asijská rýžová pole spojují pěstování rýže s chovem ryb více než tisíc let. Naše doba přináší jemné ovládnutí celého okruhu a jeho parametrů, což umožňuje tuto pěstební techniku industrializovat.

Ryby vylučují dusík dvěma cestami: jako amoniak (NH₃), který průběžně uvolňují žábrami, a v podobě pevných výkalů, z nichž se dusík uvolňuje při rozkladu. V biofiltru pracují v řetězci dvě skupiny bakterií. Nitrosomonas oxidují amoniak na jedovaté dusitany (NO₂⁻) a Nitrobacter je vzápětí mění na dusičnany (NO₃⁻), pro rostliny přijatelné a neškodné. Právě tato nitrifikace celý systém umožňuje. Než přijdou první ryby, trvá tři až šest týdnů, aby se bakteriální kolonie usadila.

Skutečné vyvažování se odehrává u pH. Rybám vyhovuje hodnota kolem 7, nitrifikační bakterie pracují nejlépe kolem 7,5 a rostliny přijímají živiny nejlépe mezi 5,5 a 6,5. Žádné z těchto optim se nepřekrývá, a tak se shoda hledá kolem 6,8. Je to kompromis, ve kterém se daří všem. Teplota, rozpuštěný kyslík i poměr mezi dávkou krmiva a pěstební plochou podléhají stejné logice nepřetržitého vyvažování.

Na straně rostlin kořeny neodebírají jen dusičnany. Přijímají také fosfor, draslík, vápník, hořčík a stopové prvky, které do systému přináší krmivo. Dva prvky ale v tomto typu pěstování obvykle chybějí: železo a draslík. Aby nedošlo k jejich nedostatku, přidávají se přímo do vody v přijatelné formě, aniž by to rozhodilo zbytek systému.

Kaly zachycené filtrem lze znovu využít. Žížalová filtrace je promění v organické hnojivo, které se vrací k plodinám ve skleníku i na poli. Jedinou ztrátou systému tak zůstává voda spotřebovaná evapotranspirací a odkalování při údržbě.

9 důvodů pro rozvoj akvaponie ve velkém měřítku

Akvaponie odpovídá na slepé uličky konvenčního zemědělství i na to, co dnes žádají spotřebitelé.

Produkce po celý rok

Ve sklenících a v řízeném prostředí je produkce mnohem méně ovlivněna počasím a ročními obdobími. Sklizně se stávají pravidelnými, plánovatelnými a přizpůsobenými poptávce. Rozhodli jsme se produkovat bez vytápění a osvětlování farmy, ale i nadále je možné využít odpadní teplo ze sousedních průmyslových provozů a vyprodukovat ještě více.

Pěstování zaručeně bez pesticidů

Okruh je uzavřený a žijí v něm ryby a velmi citlivé bakterie. Žádné chemické ošetření tu není možné, aniž by zničilo celý systém. Akvaponie je zárukou sama o sobě.

Až 95 % recyklované vody

Voda krouží mezi nádržemi a rostlinami. Zatímco konvenční zemědělství odebírá vodu nepřetržitě, my znovu využijeme téměř celý objem.

Bezpůdní pěstování i na znehodnoceném pozemku

Akvaponie je bezpůdní pěstování. Nezávisí na kvalitě půdy, a farma tak může vzniknout na brownfieldu, na znehodnoceném pozemku nebo na parcele bez agronomické hodnoty.

Žádná eroze, žádné vyplavování

Žádná orba, žádné vstupy, které by znečišťovaly podzemní vody. Půda i biodiverzita v okolí farmy zůstávají chráněné a areál lze dokonce upravit tak, aby jim vytvořil místo.

Dvě produkce, jediná infrastruktura

Ryby a rostliny sdílejí stejnou vodu, stejnou energii a stejnou infrastrukturu. Dva doplňující se zdroje příjmů při jediné investici a rozložené riziko.

Vyšší výnosy na metr čtvereční

Akvaponie umožňuje vyšší hustotu pěstování, trvale optimální podmínky a několik produkčních cyklů ročně. Naše produkce je tak výrazně vyšší než u tradičního pěstování na poli, a to na menší ploše pozemku.

Chráněné kultury, zajištěná produkce

Pěstování ve skleníku umožňuje maximálně chránit porosty před výkyvy počasí, před některými škůdci a před predátory. Produkce je proto lépe zajištěná a rok od roku stabilnější. Snižuje se rovněž riziko kontaminace a chorob.

Replikovatelný model

Akvaponie se přizpůsobí většině obydlených podnebí a existuje v mnoha variantách. Studenomilné i teplomilné ryby, mírné i tropické plodiny, monokultura nebo široký sortiment, a dokonce i produkce v brakické vodě.